Category Archives: Vzdělání

Jednoduchá a efektivní metoda učení

Učení je velmi důležité pro získávání informací. Mnohdy se však stane, že si látku pouze přeříkáte nazpaměť, a poté ji napíšete do testu. Na střední je tato metoda sice funkční, ale do budoucna poměrně zbytečná a neefektivní. Existují však další metody, které vám pomohou porozumět problematice a poté uspět u testu i s důsledkem toho, že si učivo zapamatujete po mnohem delší dobu. A to pak můžete využívat dále ve studiu, učitelé budou nadšení, že jste si z jejich hodin nějaké vědomosti odnesli a jistě ke všem těmto pozitivům přidá i váš vlastní pocit, že jste více, než jen žák snažící se „hlavně projít“. Dnes se seznámíme s metodou, která nebude vyhovovat každému. Díky existenci nespočtu metod si musíte sami vybrat tu, která vám vyhovuje. Je to velice individuální a zjistíte to pouze zkoušením.
čtenářka u řeky
            Metoda trojího čtení je založená na celkovém porozumění textu, na naučení se většího celku. Body jsou samozřejmě podstatné při každém učení, jelikož jsou jednoduché a dobře zapamatovatelné. Ovšem jednotlivé body často vynechávají informace, které potřebujete k pochopení problematiky.
            Prvním bodem trojího čtení je rychločtení. Poprvé text pouze projedete, dá se říci diagonálně. Na tom je totiž rychločtení založeno. Od horního levého konce do pravého spodního konce. Z prvního čtení není nutné si vše pamatovat. Vlastně nemusíte téměř nic. Pouze rychle projdete základ a hlavní téma textu.
srdce v knize
            Dalším krokem je důkladné pročtení textu. K této části budete potřebovat zvýrazňovač, případně, pokud je vám bližší podtrhávání textu, tužka. Text si důkladně celý projděte, věty čtěte pomalu a pozorně. Vytyčte si hlavní informace, které si zvýrazníte.
            Posledním krokem je sepsání těchto bodů nebo úryvků a následná snaha se snažit převyprávět text s jejich pomocí. Pokud vám informace chybí, klidně si vytvořte další bod, ovšem aby jich nebylo mnoho a vy jste zvládli opravdu problematiku vyprávět sami za sebe.
            A učení s trojím čtením je dokonáno. Metoda opravdu není vhodná pro každého, ale je jednoduchá a účinná. Je opravdu třeba si vyzkoušet, zda-li vám vyhovuje a opravdu funguje, v jiném případě je třeba hledat jinou metodu.

Římská škola byla pokroková

Vzdělání dětí ve starém Římě bylo považováno za velice důležité. Chlapci, kteří chodí do římské školy, si mají osvojit především umění číst, psát a počítat. Kromě toho se vzdělávají i pomocí slavných literárních děl.
koloseum na obraze
·         Recitují například Iliadu od slavného básníka Homéra.
Zatímco například ve Spartě jsou chlapci vychováváni hlavně bičem a ranami, tady to jde většinou po dobrém.
o   Pokud některému ze žáků nejde příliš psaní, mají na to docela dobrou „vychytávku“.
o   Žáci, kteří píší na povoskované tabulky a moc se jim nedaří, dostanou navíc ještě kovovou desku.
o   V té jsou vyřezány správné podoby jednotlivých písmen.
o   Byla to zkrátka taková šablona, pomocí které se žáci obtahováním učili správně držet psaní hůlku.
o   Tím se písmo stalo úhlednějším.
Římané zkrátka hleděli i na estetickou stránku věci.
hlava sochy

Důležitý byl duševní rozvoj

Zatímco ve školách středověku i novověku byli žáci fyzicky trestáni zcela běžně a nikdo se tomu nedivil, v římské škole je to většinou jen výjimečné. Tady přichází na řadu rákoska nebo hůlka jen v tom případě, že se žáček nehodlá snažit. Hlavně s těmi staršími většinou učitelé diskutují a tím je připravují i na dráhu budoucích filozofů. A nejen jich.
·        Velký důraz je kladen i na sochařství, architekturu a jiná odvětví umění i stavitelství.
·        Možná právě proto existuje v Římě dosud tolik krásných památek, které po sobě tito vzdělaní a uměnímilovní lidé zanechali.

Vzdělání i pro dívky

Je zajímavé, že zatímco našich zemích bylo dlouho i základní vzdělání pro dívky nedostupné, ve starém Římě školu navštěvovaly i dívky. Od sedmi do dvanácti let se učily ve školní lavici a pak se připravovaly na vstup do manželství. Vadou na kráse pro pokrokové Římany je fakt, že už v těch zmíněných dvanácti letech, kdy vyšla dívka ze školy, byla považována za dospělou. Mohla se tudíž bez problémů vdát.

Jak se nevzdat cizích řečí

Obecně platí, že s cizím jazykem, ať už je to ruština, angličtina, francouzština či portugalština, byste měli být neustále ve styku. Jedině tak se naučíte jazyk chápat a pasivně mu porozumíte. Pokud byste chtěli jazykově pokročit, pak nejlepší, co můžete udělat, je strávit minimálně měsíc v zahraničí, kde jazyk denně použijete a tím si ho zaktivizujete. To ovšem předbíhám.
výuka pozdravů
V prvé řadě je dobré si najít kurz či doučování – pokud je to pro váš časově i finančně náročné, nezoufejte. Spousta mobilních aplikací či internetových stránek nabízí kurzy zadarmo nebo za malý poplatek – nebude to tak efektivní jako individuální výuka s profesionálem, nicméně je to dobrý začátek. Z mobilních aplikací je dobré zmínit například duolingo.
Pro ovládnutí jazyka je ovšem potřeba udělat mnohem víc z vaší vlastní iniciativy. Z počátku je dobré poslouchat jednoduché nahrávky, které na internetu nebo v obchodech seženete. Až pokročíte, zkuste cizojazyčné rádio nebo televizi alespoň půlhodiny denně. Z počátku je rovněž důležité číst krátké úryvky a pokusit se porozumět bez slovníku.
Nezbytné je si opakovat gramatiku. Pokud se jeden týden věnujete minulému času, zkuste si každý den vytvořit z patra pár vět a udělat alespoň jedno cvičení, které gramatiku procvičí. Na konci týdne udělejte komplexní test a k minulému času se zase za měsíc vraťte, pokud s ním celý měsíc nepracujete. Opakování matka moudrosti!
písmenka nad knihou
Až si budete připadat sebevědomější co se jazykových schopností týče, zkuste v tomto jazyce číst. Sežeňte si knihy pro začátečníky, kde na jedné straně máte text česky a na druhé cizojazyčně. Nejprve stranu přečtěte česky, následně cizojazyčně a zkuste porozumět. Pokud to nepůjde, neznámá slovíčka si podtrhněte a přeložte a stranu přečtěte ještě jednou. Je to proces zdlouhavý, ale po pár stránkách to půjde rychleji a po pár týdnech už nebudete slovník potřebovat.
Zhruba po půl roce byste mohli jazyk pasivně ovládat, chápat, umět tvořit věty, rozumět některým poslechům – záleží na vaší píli. Ale to neznamená, že jazyk zvládnete, když na vás promluví spontánně cizinec na ulici. Pokud budete prahnout po zvládnutí jazyka na úrovni B2-C1, budete si muset vyhledat konverzační kurzy nebo do ciziny skutečně na nějakou dobu vyjet! Mějte na paměti, že znalost jazyka se v CV neztratí.

Středoškolské školství

Nedávné přijímací zkoušky na střední školy dávají prostor k zamyšlení nad úrovní středoškolského školství a nad přístupem rodičů. Nutně se vnucuje také úvaha nad soukromými středními školami.
nůžky a tužky
Mnozí rodiče si nedokáže představit, že by jejich děti mohly nastoupit na učiliště. Maturita je přece základ, děj se, co děj. Protože děti nemají požadované známky, mnozí hlásí děti na soukromé střední školy, kde se obvykle skutečně dostanou, žáků je málo a proto dochází k boji o žák.
Jenomže soukromá střední škola nemá o nic snadnější než škola státní a pokud student na studium skutečně nemá, tak je více než pravděpodobné, že sítem státních maturit neprojde.
ořezaná tužka na sešitě
Velmi tedy záleží na rodičích, aby byli upřímní a dokázali zhodnotit, zda je jejich dítě inteligentní, ale dočasně indisponované lajdáctvím a při troše dobré vůle je schopno tento deficit dohnat, nebo zda je méně inteligentní nebo deficit z lajdáctví je příliš velký na to, aby se dal dohnat s trochou dobré vůle.
 

Rodiče buďte pravdiví

Rodiče by si měli uvědomit, že jelepší mít dítě vyučené, než dítě se základním vzděláním po tom, co nezvládne střední školu. A i po vyučení je možnost dodělat si maturitu prostřednictvím nástavbového studia.
Soukromé střední školy nejsou od toho, aby přijímaly méně talentované studenty, jejichž rodiče za jejich vzdělání platí, jak tomu bohužel často je. Představují vzdělávací alternativu standardnímu středoškolském školství.
 skateboard a batoh

Alternativa

Co například nabízí?

  1. Rozšiřují nabídku– v určitých regionech je nabídka středoškolských oborů poměrně fádní. Soukromé státní školy přichází s rozšiřující nabídkou a nabízí zcela nové obory.
  2. Dostupnost poptávky– v jiných případech soukromé školy reagují na vysokou poptávku po určitých oborech, kdy státní školy nejsou schopny přibrat dostatečný počet žadatelů a dochází k výraznému převisu poptávky za nabídkou. Jedná se přitom o obory snadno uplatnitelné na trhu práce. Například cestovní ruch, sociální práce.
  3. Individuální přístup– státní školy bývají nekompromisní v docházce. Stačí jen málo absence (omluvené) a student bez ohledu na to, zda látku umí, se snadno dostane do statusu neklasifikován, kdy je nucen dělat v podstatě opravné zkoušky v období prázdnin. Soukromé školy v tomto ohledu akceptují trochu vyšší absenci, kritériem je znalost.
  4. Odbornost– nezřídka soukromé střední školy zakládají nadšenci v určitých oborech, kteří nejsou spokojeni s výukou na státních školách. Nabízí odbornější vzdělání a motivační přístup ke studiu.

Školáci s poruchami chování

Děti, které trpí některou poruchou, mají určitě svůj start do života ztížený. Naplno svůj problém asi pocítí, když mají nastoupit do první třídy základní školy. Tam se většinou všechny problémy začnou poznenáhlu objevovat. Nejčastěji se učitelé setkávají s dvěma poruchami chování.
nuda ve škole

1)      ADHD– děti s poruchou pozornosti spojenou s hyperaktivitou.
2)      ADD – děti s poruchou pozornosti.
Dříve se školáci, kteří měli takovéto potíže, naházeli do jednoho pytle s těmi, kteří prostě vyrušovali z toho důvodu, že je to bavilo. Dnešní doba už dává těm skutečně znevýhodněným šanci, jak uspět v kolektivu ostatních dětí. Existují některé strategie, které pomohou tyto děti podpořit.
·        Dítě s poruchou chování by rozhodně nemělo sedět v zadních lavicích, ale vepředu.
·        Tam může učitel snáze udržovat s žákem oční kontakt.
holky s tužkou

Stačí jen chtít a výsledky se jistě dostaví

Děti, které trpí některou z poruch chování, mají většinou ještě problém s krátkodobou pamětí. V reálu to vypadá tak, že než učitel dopoví všechny pokyny, tyto děti si nedokáží vzpomenout, co říkal na začátku. Jak vidno, nemají to děti s poruchou chování vůbec jednoduché. Proto je na nás, abychom jim jejich život (hlavně školní) zpříjemnili a usnadnili. Ve škole je to pochopitelně hlavně na učiteli, který bude schopen nejen ostatním vysvětlit, že jejich kamarád není hloupý, jen má problém. Je také potřeba umět s takovým dítětem správně pracovat.
o   Pokud bude mít dítě dobrou vizuální paměť, je potřeba zaměřit působení právě na tuto oblast.
o   Pomoci mohou například kartičky, na kterých budou vyobrazeny nejčasnější instrukce.
Jestliže bude učitel chtít, aby dítě právě v danou chvíli poslouchalo, stačí zvednout kartičku, na které je nakresleno ucho. Samozřejmě, že to není takhle jednoduché. Podpůrných prostředků a pomůcek je ale celá řada a záleží na obou stranách se rozhodnou jich využít.

Kam po základce?

Je nejvyšší čas se rozhodnout, kam se deváťáci vydají po základce. Kam se mají přihlásit, když ještě nemají ani sami stoprocentně jasno? A jak vybrat tu správnou střední školu?
·         Nejprve je vhodné, aby rodiče nebo sami děti sehnali co nejvíce informací o všech možných vzdělávacích možnostech, které by mohly připadat v úvahu. Nabídka může být i širší, rozhodování by to mohlo jen usnadnit. Podle dostupných informací se dnes dá docela dobře poznat kvalita školy.
·         Dalším krokem je řádné nastudování všech podstatných informací. Důležité jsou podmínky přijímacího řízení, způsob výuky a její rozsah, vybavení školy, zázemí, mimoškolní aktivity, atd.
vznik dobrého nápadu
·         Dále si ujasněte, zda má dítě nadání i zájem o studium na střední škole, nebo zda raději zvolíte učiliště. Někomu vyhovuje ležet hodiny v učebnicích, někomu jde učení samo, a jiní budou raději, když jim zvolíte vhodné řemeslo. Měli byste upřednostňovat zájem i nadání dítěte.
·         Vhodné je také zohlednit dostupnost školy. Někomu dojíždění nevadí, jiný by byl raději blízko domova, už třeba jen z důvodu mimoškolních aktivit. Pokud je vámi vybraná škola hodně daleko, dá se vzdálenost řešit ubytováním na internátě.

OBORY BEZ MATURITY
Pokud se vaše dítě necítí na maturitu, měli byste raději volit nějaké střední odborné učiliště. Vhodné je pro ty, kterým učení moc nejde, ale mají šikovné ruce. Po absolvování tří let získají výuční list, díky němuž snadno najdou práci.
Obory: číšník, kadeřnice, prodavačka, švadlena, truhlář, elektrikář, automechanik, atd.
učení z knih
OBORY S MATURITOU
1.       Na střední škole je již učení náročnější. Existují odborné školy s maturitou, kde se děti učí řemeslu, a zároveň získají maturitu, která je dnes skoro nezbytnou nutností. Střední odborná škola je zaměřena na konkrétní obor.
2.       Gymnázium – je určené pro žáky, kterým učení nedělá potíže, a už teď vědí, že by chtěli jít na vysokou školu, zároveň však nemají tušení, jaký obor si právě teď vybrat. Ovšem bez vysoké školy se bude jen s gymnáziem těžko hledat práce.
3.       Lyceum – zde získáte vzdělání a zároveň maturitu. Je to ovšem bez praxe, proto je vhodné následné studium na vysoké škole.

Hloupější maturanti, nebo složitější testy?

Zeptali jsme se odborníků, jak to je s maturitními zkouškami a maturanty, kteří je skládají. Protože právě podle nich jsou výsledky úplně jiné. Děti se v matematice nezlepšují, ba naopak. Ministerský vůdce celého projektu Cermat, který za státními maturitami stojí už šestým rokem, totiž prezentuje úplně jiná čísla, než jaká jsou v realitě.
školní test
Důkaz místo slibů
Propad z matematických okruhů je úplně stejný, jako býval vždycky, jeho úroveň se vůbec nelepší. Není to tedy tím, že by maturanti nebo studenti čtvrtých ročníků středních škol a gymnázií byli rok od roku hloupější, ale nejspíš je to tím, že testy, které jim Cermat dává, jsou stále těžší.

Obtížnost testů je nastavená tak, že mnohdy ani studenti vysokých škol si nedokáží s úrovní matematiky na maturitní zkoušce poradit. Bohužel ale vlivem faktu, že z matematiky maturuje jenom velmi malé procento žáků, na rozdíl třeba od češtiny, špatně se tento fakt prokazuje.

Matematika je nepovinným předmětem na všech školách včetně matematických či exaktních gymnázií a je statistickým faktem, že devadesát procent studentů dává přednost angličtině, která se na tomto místě s matematikou alternuje. Letos byly maturitní zkoušky povinné z pěti předmětů, přičemž byla pro všechny povinná pouze čeština a literatura. Pak následovala volba mezi matematikou nebo anglickým jazykem. Následovaly tři volitelné předměty pro gymnázia nebo praktické předměty pro střední školy.

Jak dopadli letošní maturanti?
Letos v matematickém okruhu maturity propadlo dvacet tři a dvě desetiny procent studentů, což ovšem je zlepšení o sedm desetin procenta oproti předchozímu roku. Loni však činil poměr studentů, kteří se k maturitě z matematiky přihlásili, o dvanáct procent méně, než jich bylo letos.
malý student
·         Podíl gymnazistů
Gymnaziální studenti jsou ti, kteří mají matematiku nepovinnou a je to také jediná skupina celku, které se mění.

Prvňáčci propadají

Neúspěch ve škole mají na svědomí převážně rodiče, jejichž vzdělání je pouze základní. Prvňáčkům tak chybí potřebná předškolní průprava, jsou nejen sociálně ale i znalostně slabší. Hrozba neúspěchu už v první třídě je rok od roku větší, a pokud se tento trend bude navyšovat, je pravděpodobné, že se během příštího roku každý stý prvňáček ocitne v září následujícího roku znova v první třídě.
učení na počítači
Pokud tedy každá škola v republice otevře čtyři třídy po pětadvaceti žácích, jeden žák z každé školy bude muset nástup do první třídy zopakovat. Tohle číslo je největší v historii a budí obavy až v Evropské Unii.

Jak tomu bylo ve školním roce 2015/2016
Podruhé nastoupilo do první třídy celkem jeden tisíc dvě stě osmdesát čtyři dětí s tím, že na počátku předchozího roku jich poprvé do školních lavic prvních tříd usedalo sto osmnáct a půl tisíce. Což značí, že více než jedno procento studentů dokázalo jedno procento žáků – je to jenom o malinko, ale i přesto více, než tomu bylo dva roky předtím.

Jak je na tom Česko ve srovnání s jinými zeměmi?
Například Skandinávie má na rozdíl od Česka školní plán postavený tak, aby děti vůbec nemohly propadnout na základní škole, natož pak hned v první třídě. Skandinávské země, zvláště Švédsko a Finko, které mají nejlepší školství na světě, se soustředí spíš na to, aby se dítě dokázalo adaptovat.
srovnané pastelky
Podle nich je právě v první třídě důležité, aby se děti, které pocházejí z extrémních rozdílů, buďto velmi bohaté nebo naopak velmi chudé rodiny, dokázaly vzájemně respektovat, zvyknout si nejenom samy na sebe, ale i na povinnosti, které od toho dne mají. Proto je podle Skandinávských zemí nemyslitelné, aby dětem někdo dával známky v tom smyslu, že by jim ztěžoval už tak složitou situaci, se kterou se více než šedesát procent dětí nedokáže vyrovnat.

Více praxe by se hodilo, jinak jsme ale spokojeni

Studenti českých univerzit a vysokých škol jsou podle výzkumu, který vedla agentura STEM/MARK společně s Vysokou školou podnikání a práva v Praze a Vysokou školou obchodní taktéž v Praze, poměrně spokojeni. Avšak je tu jedna věc, kterou by ocenili mnohem více, než tradiční teoretické hodiny v přeplněných a vydýchaných vysokoškolských či univerzitních přednáškových místnostech. Po čem volají a po čem touží?
přednáškový sál na škole
Z výzkumu VŠPP a VŠO vyšlo najevo, že to je žádost o větší praktické nasazení apraktické využití času, který studenti tráví na univerzitních kampusech.

Studium vysokoškoláků je nečekaně spokojené
Momentálně na akademické půdě nejvyššího možného vzdělání v České republice studuje spokojeně, ochotně a pohodlně přibližně devět a půl z deseti vysokoškoláků, což je nečekaně vysoké procento.

Nepředpokládala se tak vysoká spokojenost, vzhledem k tomu, jak všichni tvrdí, že jde české vysoké školství od deseti k pěti a že poslední dobré školy byly za první republiky. Zdá se, že tato generace studentů si to nemyslí.

Jaká je motivace studentů?
–          Touha po vzdělání
–          Možnost kurzů mimo obor zdarma (například jazykové)
–          Bezbřehá víra v lepší práci
–          Touha po vědecké činnosti
–          Touha po uplatnění při univerzitě (PhD., přednášení na univerzitě)
třída na vysoké
Co studentům chybí?
–          Uplatnění pro praxi
Praxe chybí právě té nespokojené části z průzkumu. Hlavně na státních školách, co se exaktních oborů týče, není možné najít praxi během školních let, nebo je nedostatečná. Bohužel praxe chybí pro nedostatečné finance, avšak právě to si zase studenti chválí – nemusí za studium platit. Ještě jedna věc je na státních školách lepší než na těch soukromých, a to kvalita přednášejících.

–          Zájem o technická studia
Pouze technická odvětví propojují teorii s praxí, avšak o techniku stále není nijak valný zájem.